Hodnocení uživatelů: / 25
NejhoršíNejlepší 

Tvůrců placených add-onů dopravních letadel pro Flight Simulator je celá řada, a tvůrců těch neplacených neboli freeware je snad ještě více. Jejich úroveň je u obou kategorií různá a zvykli jsme si uvažovat tak, že letadla neplacená jsou jednodušší a tudíž vhodná spíše pro začátečníky, nebo pro ty, kteří nemají zájem proniknout do hloubky a spokojí se s arkádovým létáním pro radost. Těm postačí, že letadlo zvnějšku a zčásti i zevnitř vypadá podobně jako ve skutečnosti, a vůbec jim nevadí, že motory spouštějí přes zkratku CTRL+E.

Naopak, letadla placená jsou považována za maximálně možnou simulaci reality včetně všech vedlejších systémů a jejich uživatelé s oblibou zabředávají do hlubokých diskuzí o tom, proč jim zrovna ten či onen systém neběhá, jak má. Existují však i výjimky z tohoto pravidla v podobě velmi kvalitně zpracovaných freeware modelů, a mezi těmito výjimkami ční jako kremelská věž uprostřed tundry zapálený kolektiv ruských vývojářů sdružených pod názvem Project Tupolev (PT).

O koho a co tu jde?

PT je skupina autorů, jejichž cílem bylo vytvořit freewareové addony sovětských a ruských dopravních letadel na úrovni addonů placených. Výsledkem práce PT jsou addony, které překračují všechna očekávání tím, že jde o modely zpracované do takové hloubky, že i bývalým reálným pilotům těchto strojů zůstává rozum stát. Nejenže obsahují naprostou simulaci většiny systémů svých reálných protějšků, ale i jejich letová dynamika (v rámci možností počítačové simulace) dosahuje a možná i přesahuje dynamiku profesionálních trenažérů těchto strojů.

Personální skladba autorů je velice pestrá - od mága letové dynamiky a neformálního šéfa skupiny Dimitrije Kolesnika alias TenderCata, přes autora grafiky panelů Alexeje Samošina (NoName), až po autora vizuálních modelů a virtuálního kokpitu, bývalého 2. pilota 154ky a současného kapitána B737 u S7 Airlines Denise Okaně (denokan), a to ještě nemluvíme o autorech a programátorech jednotlivých přístrojů, autorech manuálů apod.. Pominout nelze ani to, že PT má výrazné vazby na reál - navázal kooperaci s Tupolevovou konstrukční kanceláří, a v řadách testerů modelů je mnoho reálných pilotů, včetně legendárního kapitána Krasnojarských aerolinií V.V.Jeršova, který se proslavil sérií knih o životě ruských posádek a o létání na TU-154 (Zápisky tažného psa, Praktika letů na TU-154 a další).

PT se vyznačuje též velkou mírou servisu virtuálním pilotům, létajícím na jejich produkci. Samozřejmostí je, že se kdokoliv může na cokoliv ohledně addonů zeptat na fórech PT a je mu rychle a odborně autory odpovězeno. Unikátní je však „Kurs ljotnoj podgotovki PT/Project Tupolev Flight School", umožňující rusky i anglicky mluvícím virtuálním pilotům zlepšovat se v umění létat kvalitně a podle všech příruček - pilot provede podle zveřejněných pokynů let (např. v prvé lekci jednoduchý okruh), záznam ze svého letu z letového zapisovače (samozřejmě z produkce PT) umístí na fóru, a instruktor od PT mu let zhodnotí, a buď vytkne chyby nebo dá pilotovi zápočet a ten může pokračovat na další, složitější úkol.

V současné (a bezplatné!) produkci PT jsou následující add-ony letadel:

• Tupolev TU-154 B2 - starší verze TU-154, která u nás létala jen ve vládní letce
• Iljušin IL-62 M - dálkový stroj, který byl jak ve výbavě ČSA, tak  i vládní letky
• Tupolev TU-154 M - modernější verze 154ky, létala jak u ČSA, tak i do listopadu 2007 u Armády ČR

Project Tupolev TU-154 B2

Jedná se o první a momentálně jediný zcela dokončený model PT, který ve svých starších verzích v r. 2004 získal stříbrnou cenu AVSIM.COM a v roce 2005 pak Developer's award FLIGHTSIM.COM. Z hlediska dnešních grafických požadavků je možná trochu zastaralý, nicméně grafika není to, oč u PT běží, i když u novějších letadel od PT se i tato stránka výrazně zlepšuje. Stroj se vyznačuje dokonalou simulací všech systémů této starší verze 154ky, včetně původního navigačního systému NVU, radaru GROZA, palivové, gyroskopické soustavy, hydrauliky, VSU (APU), letového zapisovače, zastavované americké GPSky KLN-90B, digitálního výškoměru VBE atd. Jen systém elektrický je poněkud zjednodušen a tlakování s klimatizací je prozatím zcela vynecháno.

Revoluční je také způsob ručního řízení tohoto stroje. PT tým si byl dobře vědom toho, že MSFS2004 neumožňuje plnou simulaci ovládání řídících ploch tak, jak se u reálných dopraváků chovají, totiž že se vzhledem k hydraulickému ovládání pohybují se zpožděním. Byl proto vyvinut tzv. servisní přístroj (zvaný někdy též Joystick utility), který tuto simulaci umožňuje. Jeho podstatou je, že dojde k úplnému odříznutí simulátoru od přímých informací z joysticku - tyto postupují do servisního přístroje, který je zpracuje, upraví, a teprve poté poskytne simulátoru. Výsledkem je, pokud máte vše správně nastaveno, že ruční ovládání se maximálně blíží ovládání reálné 154ky - vykloníte-li za letu joystick na pravou stranu, křídélka za vychýlí na stranu až za nějakou dobu, a teprv za další chvíli 154ka zareaguje a nakloní se vpravo (váží přece přes 80 tun!).

Pro ty, kdo jsou zvyklí na „stíhačkovité" chování dopraváků v Fscce, může dojít k šoku z toho, že stroj nejsou schopni ovládat, tím méně s ním přistát, a k následnému zanevření na servisní přístroj a jeho odpojení. Toto však nedělejte a vydržte to s ním - odměnou vám bude mnohem reálnější pocit z letu, než u běžných FS letadel. Bez servisního přístroje ztrácíte možnost využít propracovanou dynamiku PT TU-154 B2 a zážitek je poloviční.

Je potřeba zmínit i to, že tento stroj v Fsce simuluje i adhezní poměry na přistávací dráze - používáte-li reálné počasí a na letišti přistání sněží nebo prší, bude to mít výrazný vliv na brzdící schopnosti stroje - vyzkoušejte sami!

PT TU-154 B2 je v současnosti považována za dokončený projekt - přesto jsou pro něj stále vydávána různá oficiální vylepšení (např. dynamiky nebo TCAS) i neoficiální dodělávky fandů (bitmapy panelů, úprava a zlepšení přístrojů - např. tabulka pro převody rychlostí od našeho Zbyňka Pavlona). Lze jej doporučit pro všechny, kdo mají rádi klasické „budíkové" dopravní letectví i těm, kdo jen chtějí vyzkoušet své pilotní schopnosti na převratné dynamice tohoto stroje.

PT Iljušin IL-62

Určitým mezistupněm u PT modelů je Iljušin IL-62 - dálkový a střednětraťový stroj, který svého času používaly i ČSA pro lety do Ameriky i na Dálný Východ. Tento add-on se momentálně dále nevyvíjí a rozhodně jej nelze označit za dokončený. Přesto je velmi cenný. Nejsou sice simulovány vedlejší systémy jako elektrický, hydraulický apod. (motory se spouští přes CTRL+E), ale nejde o žádnou arkádu. Dokonale jsou tu nasimulovány historické navigační systémy pro blízkou a dálkovou navigaci (NVU-PB), proto jej lze doporučit těm, kdo se zajímá o to, jak s navigovalo dříve, než tuto oblast ovládly FMCčka a GPSky.

Předchozí - Další >>

< Předchozí		Další >